Alicia Hamm

2020 – Osvobozený od strachu


Články

Tato Země může být rájem - když víme, jak na to...

Zuna Kozánková | 21.03.2009, foto: Iva Málková

„My, domorodí lidé Severní Ameriky, jsme stále v ráji,“ tvrdí Alicia Hamm, indiánská šamanka, která loni na podzim konečně navštívila i Slovensko (pozn. redakce pravidelně navštěvuje i Českou republiku).

Navzdory potupě, kterou americký domorodý lid prošel, má i dnes dost síly a chuti hovořit o ráji a žít život plný radosti a vnitřní hloubky. Má také dostatek sil naplňovat i životy druhých. Odkud se v ní ta síla bere? Bylo pro mě velkou ctí si s ní o tom povídat.

Vědomí ducha

Alicia: Matka Země nám dává tělo a fyzickou část naší existence. Hmota, se kterou disponujeme, veškerý materiální svět, který vidíme, pochází od Matky. To, co je neviditelné - duch, spirituální svět - pochází od Otce. Nevidíme myšlenky, nevidíme slova, nevidíme pocity, inteligenci, paměť, ale velmi dobře víme, že existují. A potřebujeme je, protože jsou pro člověka nejdůležitější. Materiální část je důležitá, ale bez části spirituální, bez neviditelného světa myšlenek, pocitů, pochopení toho, co se děje v našem nitru, bychom nemohli být lidmi. Takže to, co každého skutečně dělá člověkem, je část spirituální. Je to naše identita, kterou nemůžeme přímo vidět, ale dělá nás tím, čím jsme. Jde o vědomí vlastní identity, nekonečné duše, která přechází z jednoho života do druhého.

V řečtině má slovo „person“ - „osoba“ význam „maska“. Když přecházíte z jednoho života do druhého, berete na sebe tvář určité osoby (masku). V jednom životě jste Julie, v dalším Marie atd. Toto je maska, která umře, ale to, co bylo v nitru toho člověka - jeho osobnost, identita - ta neumírá. To, co jsme se v životě naučili, co jsme udělali a jak jsme schopní s touto zkušeností dále pracovat - to je evoluce duše. To je to, co se na Zemi učíme. Máme možnost jít na Zemi a růst v hmotné formě, nebo můžeme zůstat jako duch a už se na Zem nevrátit.

Nemyslíme, že návrat zpět na Zemi je určitým trestem nebo věcí karmy. V to my nevěříme. Nevěříme, že musíme platit bolestí. My, domorodí lidé severní Ameriky, jsme byli v ráji, a stále v něm jsme, když nás nechají být, když nás nechají v míru (smích). Velmi si užíváme, že žijeme na Matce Zemi. Je pro nás posvátná. Co víc bychom ještě měli chtít, než žít v harmonii s Ní? Nepoznali jsme nemoci, neměli jsme vězení, neměli jsme mnohé z toho, co lidem způsobuje utrpení. Byli jsme vcelku nezkažení, nevinní lidé.

Léčení emocí

Alicia už několik let cestuje po Evropě a vede semináře, na kterých pomáhá lidem porozumět svému nitru. Pracuje s lakotským šamanským léčivým kruhem, tzv. Medicine Wheel, či lakotskou školou snů. Pracuje s kyvadlem, krystaly, učí čistění aury vykuřováním šalvějí a pery ptáků, umí lokalizovat a odstraňovat emocionální bloky a učí lidi svým emocím rozumět a léčit je.

Alicia: "Kde končí naše emocionální část a kde začíná fyzická? Jsme jako cibule - máme fyzické tělo, emocionální, mentální, energetické, astrální tělo, jedno uvnitř druhého. Pro nás je materiálem substance těla a duch (spirit) je substancí duše. Takže tak, jako tělo nepřichází z ničeho, nepřichází z ničeho ani duše. Přichází od Velkého Ducha (Great spirit), Otce duše. Tomu věříme. Říkáme, že ve vesmíru je obrovské inteligentní milující vědomí, obývající veškerý prázdný prostor. Také věříme tomu, že jsme vystavěni z atomů, které mají uvnitř hodně prázdného prostoru. Obyvatelem toho prázdného prostoru je duše. Je velmi těžké představit si duši, protože duše je energie. Je jako vzduch - nemůžeš ji vidět, ale můžeš ji dobře cítit. V určitém okamžiku potřebujeme tuto odlišnou úroveň vědomí proto, abychom mohli fungovat."

Alicia svým léčením dokáže otvírat čakry, lokalizovat duši. Pracuje tradičním způsobem k poctě duchů, k léčení a k poctě Matky Země. Vychází z toho, že je jen nástrojem - mostem. „Most“ je ostatně indiánské jméno. Těmito metodami učí rozpouštět emoční bloky, uvádí nás do středu, do spojení se silou přírody a s naší jednoduchostí. Tím vším posiluje naše duševní síly.

Alicia: "Skutečný problém nastává, když duše unikne z těla ven. Když osoba, která ke mě přijde, říká, že se cítí nepřítomná, jakoby tu nebyla, necítí vůbec nic, není šťastná ani nešťastná, vůbec sama sebe nepoznává. To je nebezpečný stav, který může být následkem šoku, náhlé šokující zprávy, nehody, operace atd. Tělo v té situaci zůstane, ale duše „vyskočí“ ven a nemůže se vrátit, protože dotyčná osoba má zablokované čakry. Tehdy je musíme otevřít, odblokovat, duši pohladit a vrátit ji zpět. Děláme to šamanskou cestou, a tu také lidi učím. Když je člověk nemocný, je třeba léčit i duši. Protože se můžeme snažit léčit lidi různými cestami tak dlouho, jak chceme, ale pokud je duše toho člověka mimo, tak mu skvělé zdraví nevrátíme. Není možné léčit tělo bez duše."

Učitelé života, život učitelem

Alicia pochází z Argentiny, odkud kvůli vyhrocené politické situaci utekla. Její práce je spojená s tradičním šamanským přístupem domorodých indiánů severní Ameriky. Jaká byla cesta k nim a kdy v sobě objevila šamanské schopnosti?

Alicia: "Když mi byly tři roky, slíbila jsem si, že už nikdy nebudu lhát. Když mi bylo šest, řekly jsme si s kamarádkou, že od teď nebudeme už nikdy říkat zlá slova. Byla to pro mě velká věc. Děti většinou na něco takového zapomenou a věnují se jiným věcem z běžného života, ale pro mě to bylo jasné a silné rozhodnutí. Později, když mi bylo osmnáct, se mě někdo zeptal: „Co se s tebou děje? Ty nechceš být šťastná?“ A já na to: „Být šťastná? Co je to za nesmyslnou otázku?“ Chtěla jsem poznat pravdu, to bylo vše, co jsem chtěla. Jednoduše jsem tehdy něco hledala."

"Když jsem byla malá, měli jsme jako rodina učitele. Mnohé indiánské ženy se věnovaly magickým věcem. Hodně jsem si povídala s babičkou, pozorovala jsem, co dělá, takže jsem věděla o duchovnu. V rodině jsem cítila dvě cesty: po jedné šli staří lidé, kteří žili tradičním, domorodým způsobem a po druhé lidé, kteří chodili do katolického kostela. Poznala jsem obě cesty a byla jsem schopná obě i akceptovat. Spřátelila jsem se s Ježíšem, protože před kostelem, kam mě vodila teta, stála jeho socha a přes ní jsem s ním cítila silné spojení. Když jsem byla velmi malá, často se mi zdávalo, že nemám chodidla, že při chůzi „plavu“. Kráčela jsem sice, ale nedotýkala jsem se země. Určité spojení mezi mým fyzičnem a mojí duší tam vždycky bylo."

"Ovlivnil mě i příběh naší země. Diktatura, přílišné utrpení, prosby o pomoc. Intenzivně jsem pomáhala druhým a začala jsem mít sny, které nechtěly přestat, a v kterých jsem jasně viděla, co se v mé zemi stane. Dívala jsem se na realitu, která se ještě nestala a ptala jsem se sama sebe, jak je možné, že duše zná budoucnost. Létá časem, jde do budoucnosti a vrátí se zpět, aby mi pověděla, co se stane. To mi zachránilo život - opustila jsem zemi ještě před tím, než to všechno propuklo. Ale přinášelo mi to neustále mnoho otázek, na které jsem si neuměla odpovědět. Proto jsem hledala učitele. Když potřebuješ pomoc, hledáš ji. Našla jsem staré domorodé učitele severní a jižní Ameriky. Ale přestože miluji vše, co mě naučili, nebylo to dost a potřebovala jsem vědět víc. A když jsem potkala kmen Lakotů a Hopi, začala jsem se cítit doma."

Cesta hledání odpovědí ze svého nitra

Alicia: "Vždy jsem měla pocit, že když hledám nějakou odpověď od byliny, dostanu odpověď té byliny, ne svoji vlastní. Ale když se účastním obřadů, když se postím, medituji a dělám „retreaty“, jdu do svého nitra, abych zaslechla hlas ducha a pochopila vlastní duši. Potom vím, že odpověď vychází ze mě. Když pracuji na vlastní čistotě, na čistotě těla, neberu žádné drogy, alkohol, neberu nic, co by mohlo přivolat nějaké halucinace a objeví se mi nějaká vize, vím, že přichází od ducha. Když hledám vizi s otázkou a dostanu odpověď skrze nějaký jasný, pro mě smysluplný obraz, vysvětluje mi to vše, co jsem chtěla vědět. A vysvětluje mi to způsobem, který je pro mě dostatečný. Nazývám to osvícením. Protože v tom okamžiku jsem osvícená přes tu vizi, protože ona je pravdou, kterou jsem hledala. "

"Je to jako puzzle. Celý život je jako jedno velké puzzle složené s tisíců malých kousků a my se je snažíme dát dohromady. Možná už máme hotový malý růžek, ale ten vůbec nesedí k tomu ostatnímu a nevíme, jak to funguje. Ale někde v hloubi duše známe obrázek, který skládáme. V celém tom obrázku se nachází příběh lidskosti, příběh vesmíru, příběh ducha, můžeme tam vidět jako červenou nit, která se tím vine, svůj vlastní život. Tehdy pochopíme smysl všeho a můžeme si oddechnout, protože už víme, rozumíme svému životu, tomu, proč tu jsme. Když jsem to našla, proč bych měla hledat něco jiného?"

Poslání

Alicia: "Myslím, že mým posláním je pomáhat lidem, aby uměli být zodpovědní za vlastní životy. Aby si byli opravdu vědomi toho, co mají. Aby používali celý svůj lidský potenciál, aby svůj život uměli sami řídit. Aby používali všechny kvality, všechny energie, všechny možnosti těla, mysli, duše, ať už jsou v bdělém stavu, nebo sní. Aby uměli používat obě poloviny mozku. Máme dvě, ale jsme zvyklí používat jen jednu. Je to, jako bychom používali z obou rukou, které máme k dispozici, jen tři prsty. Vždyť to nedává smysl nepoužívat všechny dary ducha, které jsme pro tento život dostali."

"Lidé, kteří si nejsou vědomi toho, proč zde žijí, mrhají touto inkarnací. Možná to nevadí, protože dostanou další šanci, ale možná budou trpět, nebo se ztratí, a to je škoda. Je zbytečné trpět, když to není třeba. Je velká škoda, že lidé nevědí, jak si život užívat. Mají mladá, krásná těla a velké možnosti života, lásky, radosti, vědomostí - to jsou obrovské dary, které je třeba využívat. Musíme ctít vše, co jsme dostali a být vděční za to, co máme. Tato Země může být rájem, když víme jak."

"Proto je nesmírně důležité dělat děti šťastnými, ony budou žít v nové době. Učím lidi, jak mají být připraveni na nový věk."

Nový věk, 2012, proroctví

Alicia: "Mnozí z našich stařešinů nám říkali, co se stane na konci tohoto věku. Je mnoho proroctví, která nám dávají určitá znamení, a skrze ně můžeme zaznamenat, že se blíží konec starého věku. Říkají například, že když lidé z civilizovaného světa začnou používat bílý křišťál, muži budou nosit dlouhé vlasy a lidé budou přicházet k domorodým lidem a učit se od nich - znamená to, že konec starého věku bude v míru. Je důležité, že berlínská zeď padla relativně v klidu a přechod z minulého století do toho nynějšího proběhl v míru. To jsou pro nás znaky mírového přechodu do nového věku."

"Proroctví hovoří i o příchodu lidí, tzv. Rainbow clan“ - Duhová rodina. Začali se objevovat v 70. a 80. letech v Americe, a dnes jsou po celém světě. Jsou to lidé, kteří nesouhlasí s tím, jakým směrem se vyvíjí společnost, mladí či staří lidé různých ras a náboženství, kteří se spolu setkávají daleko od civilizace na několik týdnů, vždy okolo úplňku. Žijí spolu v přírodě, nepoužívají žádné jedy a nic, čím by mohli ničit přírodu. Vaří společně, jedí společně, tančí, bubnují, léčí se, modlí se, ale hlavně - učí se od sebe navzájem. Vedou různé workshopy a posvátné kruhy (Medicine Wheel), organizují koncerty. Přinášejí do kruhu vlastní víry a dělí se o ně s druhými. Děje se to dodnes."

"Myslíme si, že vědomí ducha je obsažené v každém náboženství, takže každý ví, co duch znamená, ať už to vědomí pochází z kteréhokoli duchovního přístupu. A můžeme se navzájem učit. Lidé na Východě mají krásné meditace, které se od nich můžeme naučit. Afričané mají hudbu, bubny, učí nás žít v rytmech. Bílí lidé zase používají mysl k pochopení mechaniky světa, způsob, jakým se hýbou hmotné věci, takže i od nich se můžeme hodně naučit. A stejně tak i od mého lidu. My umíme žít v rovnováze s Matkou Zemí. Lidé se od nás učí obrazně řečeno „kráčet po ní rovnovážně“, v tom, jak žijí. Všichni budeme šťastnější, když dáme do rovnováhy duši a animální část člověka, když dáme do rovnováhy náš život a prostředí kolem nás, když dáme do rovnováhy ženu a muže. Jedna z pozoruhodných otázek je, proč lidé nejsou dostatečně šťastní v lásce. Mají problém pochopit lásku sexuální, protože do nich byly implantovány různé předsudky a názory. Lidé se často bojí ohně lásky. Jejich náboženství rozhodlo, že když nebude v jejich životě sex, budou více spirituální. Ale pro nás mít rodinu, děti, je nejkrásnější dar od Velkého Ducha a Matky Země. Tuto část máme ve velmi rovnovážné formě, můžeme to proto učit druhé - své bratry a sestry. Když spolu vytvoříme kruh a nebudeme se přesvědčovat o své pravdě, ale navzájem se učit, pak do nového věku vstoupíme v míru."

-----------------------------

Autorem článku je Zuna Kozánková, do češtiny přeložila Helena Chvátalová.


© created by blackeye.cz